Archiv rubriky: Kostely

Skřivany

Kostel Rodiny Páně – Filiální kostel zasvěcený Rodině Páně ve Skřivanech    

První zmínka o této stavbě pochází z roku 1720, kdy tehdejší pán statku Jan Václav hrabě z Bubna a Litic a jeho manželka Karolina Anna, rozená baronka Beková nechali vystavět ve slohu barokovém kapli, původně pro účely zámeckých pánů a později sloužící jako kostel pro všechny ostatní obyvatele. D. Morazzi se uvádí jako autor kaple.

     Nad hlavním vchodem kostela každého upoutá mohutný, uměle z kamene vytesaný erb hrabat z Bubna s latinským nápisem: „Anno Joannes Wenceslaus S. R. I. Comes de Bubna et Lititz 1720 cum conjuge Carolina Anna nata Baronissa de Beck fieri fecit“. Léta Jan Václav sv. řím. říše hrabě z Bubna a Litic 1720 s manželkou Karolinou Annou rozenou baronkou Bekovou vystavěl. Nad tímto erbem ve štítě kostela je ve výklenku socha anděla strážného. Západní průčelí kostela dotváří portál završený aliančním znakem, kasulové okno a bohatě členěný štít.

     Kostel, s poměrně vysokou, valenou klenbou, jak v presbytáři, tak i v lodi je uvnitř vybílen, má hlavní a vedlejší vchod do panské oratoře. Podlahu pokrývají pískovcové dlaždice a světlo dovnitř vniká okny v lodi, v presbytáři a jedním elipsovitým za hlavním oltářem. Presbytář oddělený od lodi triumfálním obloukem je užší než loď, její šířku dotváří vpravo sakristie a vlevo oratoř.

      V presbytáři je hlavní, původně jediný, oltář Rodiny Páně. Kámen oltářní, v němž jsou ostatky sv. muč. Fruktosa a Ignacia, byl 5. května 1721 od hradeckého biskupa Jana Adama hraběte Vratislava z Mitrovic konsekrován. Na oltáři vynikajícím bohatou, bíle natřenou, zlacenou řezbou, býval obraz rodiny Páně od Russa malovaný na plátně, představoval Rodičku Boží s Ježíškem a sv. Alžbětu s Janem Křtitelem. Za Pannou Marií stál sv. Josef, za sv. Alžbětou Zachariáš.

     Tento obraz, neví se z jaké příčiny odstranil majitel panství Gustav Ledvinka rytíř z Orlové skály, a před smrtí své manželky Eleonory Marie Teresie rodem Feilingerové (†1869) dal malovat a na oltář postavit jiný obraz, avšak obličeji Rodičky Boží dal malíř snad na rozkaz pána samého podobu jeho paní. Prostý lid byl tímto činem ve svém náboženském citu velmi zraněn a časté úmrtí v rodině Ledvinkově přičítal trestu božímu  za toto zneuctění sv. Panny. Nejen prostý lid, ale i synové Gustava Ledvinky považovali skutek svého otce za nevhodný a žádali vrchnost, aby obraz nahradila jiným, že útraty tímto vzniklé rádi uhradí. Teresie baronka Liebigová dala tedy malovat jiný obraz Rodiny Páně od malíře Alberta Mose podle originálu Rubensova v kostele sv. Alfonsa ve Vídni. Tento obraz byl dne 24.června 1894 při slavných bohoslužbách od děkana novobydžovského Josefa Šrámka posvěcen a starý obraz byl spálen.

     V lodi jsou dva boční oltáře; po pravé straně sv. Teresie, po levé  sv. Jana Nepomuckého. Oba oltáře jsou zdobeny umělou drobnou řezbou, jsou bíle natřeny a bohatě zlaceny. V kostele najdeme také sochu sv. Jana Nepomuckého a naproti později od dobrodinců pořízenou sochu Panny Marie Lurdské.Vlevo na oltáři je polychromovaná soška srdce Pána Ježíše.

     V lodi kostela po pravé straně u oltáře sv. Teresie je zasazena pískovcová obdélníková deska. Na ní je vytesán anděl s kalichem a palmou, sklánějící se nade dvěma rakvemi v hlavách označenými křížky; u nohou rakví je lyra  a nad každou klečící, obličejem na rakvi spočívající chlapeček. Jde o pamětní desku paní Marie Ledvinkové, jak napovídá nápis: „Marya Ledvinková z Orlové Skály rodem Millerova majíc věku 28 let zesnula v Pánu dne 13. října 1822, dvé dítek zanechala“, (osmiletého Gustava a pětiletého Petra). 

Původně byly boční oltáře zasvěceny sv. Barboře a sv. patronům českým, a ve 30. letech 19. stol zaměněny za nynější.

     Na dřevěných tumbách těchto oltářů bývaly na plátně malované obrazy, které jsou nyní zavěšeny na zdi u hlavních dveří. Na první byl obraz sv. Teresie, jak se modlí v klášterní kapli; na druhé jak shazují sv. Jana z pražského mostu do Vltavy.

     Zvláště významná  je jedna z dřevěných plastik ve výklencích při vstupu (vedle zpovědnic) –  socha sv. Petra z doby po roce 1720, která pochází z dílny Františka Maxmiliána Brokofa. Socha sv. Pavla od Josefa Richtery je o století mladší.

     Nákladem Alfréda  svobodného pána z Liebigů a jeho choti Terezie byly r. 1895 zakoupeny nové varhany (soustavy pneumatické) u firmy Malzrovy v Kutné Hoře a také pořízen nový skleněný lustr.

     V kostele je pod chrámovou lodí klenutá krypta. Sestupuje se do ní po 5 kamenných schodech vchod je přikryt pískovcovým kamenem. Sem byli pohřbíváni někteří majitelé panství například členové rodiny Ledvinkovi, nebo Karel svobodný pán z Liebigů.

     Stavba kostela byla později doplněna drobnou dřevěnou zvonicí se zvonkem z roku 1695, která patrně stála před průčelím kostela (podle mapy stabilního katastru z roku 1842 při jihovýchodním nároží presbytáře). Dnešní zvonice, situovaná poněkud dále od kostela je snad až z konce 19. století (před 1923), a její přeložení vyvolala stavba silnice.

Mše svatá zde je v neděli v 11.15 v lichém týdnu v roce. Tuto bohoslužbu zajišťuje P. Schlossár z Nového Bydžova.

Pravidelné bohoslužby jsou popsané na samostatné stránce.

Slatiny

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinách​

Na místě původního gotického kostela na návrší uprostřed vsi je postavený v letech 1761–1763 hraběnkou Annou Šlikovou. Byl několikrát stavebně upravován a opravován. V roce 1869 byla upravena lucerna báně, v roce 1944 proběhla větší obnova. Kostel má rokokový ráz s výraznými gotizujícími prvky. Při stavbě bylo použito obvodových zdí starého kostela. Kostel je jednolodní stavba, která má téměř čtvercový půdorys s venkovním polygonálním a vnitřně segmentově uzavřeným presbytářem s obdélníkovou sakristií a oratoří v patře. Na všech nárožích při stěnách lodi je možné spatřit opěráky zakončené barokními volutami. Kolem kostela je hřbitov obehnaný rokokovou zdí postavenou v roce 1761. Na hřbitově bývaly 4 kaple, které byly zbořeny v roce 1854 – kromě jedné, která byla využívána jako márnice. Dřevěná zvonice pochází z poslední čtvrtiny 17. století.
 

Mše svatá zde do léta roku 2018 bývala každou neděli v 11.30.  Nyní mimořádně. 

Pravidelné bohoslužby jsou popsané na samostatné stránce.

Velešice

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Velešicích

Výrazná stavba české lidové pozdní renesance se vzácným kamenickým dekorem. Kostel byl postaven již před rokem 1355, jeho presbytář nově vystavěn v roce 1581 a loď Janem Baptistou Vlachem v roce 1611. Opraven byl v roce 1936. Uvnitř kostela  jsou staré pískovcové a mramorové náhrobky, jeden z nich s ostatky Mikuláše Bořka Dohalského z Dohalic. Ve hřbitovní zdi jsou zasazeny čtyři náhrobky rodiny Volanských z Volanic
z konce 16. století. Mše svatá v tomto kostele bývá příležitostně a vždy kolem slavnosti Nanebevzetí Panny Marie (15.8.). Pravidelné bohoslužby jsou popsané na samostatné stránce.

Smidarská Lhota

Kaple Sedmibolestné Panny Marie ve Smidarské Lhotě

Původně u blízké studánky známé velmi chutnou vodou, stál dřevěný sloup s výklenkem a soškou Panny Marie. V roce 1760 byla postavena dřevěná kaple, později nahrazena zděnou, v roce 1875 přestavěnou a vysvěcenou 15. září 1876. 

Mše zde bývají výjimečně a sděleny jsou zde v Aktualitách.

Pravidelné bohoslužby jsou popsané na samostatné stránce.

Hradišťko

Kostel svatého Matouše, apoštola na Hradišťku

Původně gotická stavba je prvně zmiňovaná již roku 1384. Barokně byl kostel přestavěn pravděpodobně v letech 1674–77 a roku 1792 proběhla významná oprava. Kostel je jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem. Kostel je zasvěcen jednomu z prvních, kteří následovali Ježíše Krista. Původně zaměstnáním celník prožil duchovní obrácení a stal se horlivým křesťanem. Je autorem jednoho z evangelií. Má svátek 21. září. 

Bohoslužby se zde nekonají.

Pravidelné bohoslužby jsou popsané na samostatné stránce.

 Kostel svatého Stanislava, mučedníka ve Smidarech

Kostel sv. Stanislava byl vybudovaný od roku 1540 v gotickém slohu. Barokní přestavba byla dokončena roku 1752 a v roce 1847 byl znovu opraven. V současné době probíhá dlouholetá oprava. Svatý Stanislav patří k nejznámějším osobnostem polského národa. Jako biskup v Krakově neúnavně a nezištně pracoval pro svoji diecézi. Napomínal též vládnoucího krále Boleslava II. pro jeho manželskou nevěrnost, bránil církevní majetek a král jej zato osobně zabil při mši svaté 11. dubna 1079. Polský lid poté krále vyhnal ze země. Pro nás je vzorem zápasu za spravedlnost a pravdu. 

Kvůli celkové opravě kostela zde mše svaté nejsou.

Pravidelné bohoslužby jsou popsané na samostatné stránce.

Ohnišťany

Kostel svatého Václava, mučedníka, v Ohnišťanech

Svatý Václav se narodil kolem roku 907 jako nejstarší syn vévody Vratislava. Ujal se vlády roku 925 a snažil se o kulturní a náboženský rozvoj země. Byl zabit svým starším mladším bratrem Boleslavem 28. září 929 (nebo 935) ve Staré Boleslavi. Kostel je gotický, původně zde stále rotunda postavená před rokem 1300. 

Mše je zde v sobotu s nedělní platností (vždy v sudém týdnu v měsíci) : 17.00 v letním čase, 15.00 v zimním čase.

Pravidelné bohoslužby jsou popsané na samostatné stránce.

Chomutice

Kostel svatého Diviše v Chomuticích

Byl postaven v letech 1780 – 1782 za císaře Josefa II. na místě dřevěného kostele ve 14. století. Vnitřek kostela je bohatě vymalován, zvláště strop, kde je znázorněno České nebe. Malby zřejmě pocházejí od významného malíře Kramolína. Je to jediný kostel v Čechách zasvěcený tomuto svatému, jednomu z prvních misionářů Galie, biskupu a mučedníkovi, patronu Francie. Svatý Diviš (Dionýsius, Denis) byl vyslán ve 3. století do této oblasti dnešní Francie nejbližšími nástupci svatého Petra a dal postavit v Paříži první křesťanský chrám. Má svátek 3.října. 

Mše je zde každou neděli v 8.30.

Pravidelné bohoslužby jsou popsané na samostatné stránce.

Vysoké Veselí

Kostel svatého Mikuláše Tolentinského ve Vysokém Veselí

První písemná zmínka o tomto kostele je z roku 1335. Základ současné podoby barokního kostela pochází z roku 1770. Ten však vyhořel a po požáru byl empírově přestavěn do své nynější podoby. Chrám zasvěcený tomuto muži je ojedinělý v Čechách. Socha, též zřejmě jediná u nás, znázorňující tohoto svatého, je na Karlově mostě v Praze. Mikuláš, kněz a řeholník se narodil v roce 1246 a byl dlouhá léta představeným kláštera v Tolentinu v dnešní střední Itálii. Vynikal horlivostí a velkorysostí v komunitním klášterním životě. Svátek má 10. září.

Mše zde pravidelně bývala do léta 2018 v neděli v 8.30 a v pondělí a ve čtvrtek v 18.00. Nyní 1. a 3. čtvrtek v měsíci v 18.00 a jinak dle ohlášek. 

Pravidelné bohoslužby jsou popsané na samostatné stránce.